20. února 2018

Když „málo“ je vlastně opravdu „hodně“

Sebelepší regulace je k ničemu, pokud se nelze efektivně domoci práva. Ačkoli se připravuje zcela nový civilní soudní řád, novela už nyní řeší vybrané praktické nedostatky současné úpravy soudního procesu, omezuje přípustnost dovolání v některých specifických sporech za účelem zmenšení zatížení dovolacího soudu a urychlení řízení, zavádí také možnost využití videokonferenčních zařízení při soudním jednání.
sdilejte článek

Ačkoli v současné době již probíhají práce na rekodifikaci občanského soudního řádu, a každou novelizaci dosavadního předpisu je třeba pečlivě zvážit, reflektovalo Ministerstvo spravedlnosti ČR na akutní praktické problémy civilního procesu, a dne 30. 9. 2017 vstoupil v účinnost zákon č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony (dále jen „novela o. s. ř.“).

Konkrétně se jedná o dílčí změny v oblasti věcné příslušnosti (novelizace § 9 o. s. ř.), zavedení poplatku jistoty v případě opakovaného podání návrhu na předběžné opatření (§ 75b o. s. ř. ), připuštění posuzování místní příslušnosti u žalovaných fyzických osob subsidiárně dle místa jejich trvalého pobytu § 85 o. s. ř.  , vytvoření opravného prostředku proti předběžným opatřením, které pozbyly účinků nebo byly zrušeny (§ 220a o. s. ř.), nová úprava výkonu rozhodnutí vyklizení bytu (§ 343 a § 344 o. s. ř.). A dále především o restrikce možností podat dovolání a pregnantnější dikce zákonných podmínek, za jakých je dovolání přípustné a za jakých nepřípustné (§ 238 o. s. ř.).

Jakkoli se může zdát, že novela o. s. ř. je pouze drobným legislativním počinem a její významná část se týká spíše zákona o zvláštních řízeních soudních, její pozitivní přesah a dopad na kvalitu sporného soudního procesu a urychlení vymahatelnosti práva je více než nezanedbatelný.

Z realizovaných změn je ve vztahu k podnikatelskému prostředí nezbytné vyzdvihnout především ustanovení, která se na první pohled nemusejí zdát významnými (resp. lze je docela úspěšně přehlédnout), ale jsou opravdovým urychlením celého civilního procesu a odstraněním zbytečných průtahů tam, kdy jsou protistranou sporu tzv. „zdržovači“ tedy subjekty libující si ve zneužívání některých institutů civilního procesu, aby uměle protahovaly soudní řízení. Jsou jimi především:

I.             novelizované ustanovení § 85 odst. 1 o. s. ř. 

Zavedení subsidiarity evidovaného místa trvalého pobytu, nebo místa jiného pobytu fyzické osoby pro určení místně příslušného obecného soudu fyzické osoby odstraní nekonečné prodlužování řízení o spory o místní příslušnost tam, kde zjistit bydliště žalovaného (fyzické osoby), resp. místo kde se zdržuje, nelze vůbec, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi. Tuto změnu jistě přivítají podnikatelské subjekty poskytující své produkty spotřebitelům fyzickým osobám a tyto jsou v prodlení s plněním svých splatných závazků.

II.            restrikce ohledně možnosti podat dovolání provedené ust. § 238 o. s. ř.

Palmární spory, dovolání proti usnesení, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudních poplatků nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek, nebo jímž byla zamítnuta žádost účastníka o ustanovení zástupce i dovolání proti rozhodnutím, kterými odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. To vše byly kategorie sporů, které nadměrně zatěžovaly Nejvyšší soud velkým nápadem, ale především prodlužovaly řízení ve věci samé až o několik měsíců. S účinností od 30. 9. 2017 není v těchto případech možné podat dovolání a o těchto s konečnou platností rozhodují soudy nižších stupňů, přičemž délka řízení ve věci samé se tím notně zkrátí.

 

III.          zavedení možnosti videokonferenčního zprostředkování přítomnosti účastníka, tlumočníka, svědka či znalce podle ust. § 102a o. s. ř. 

I průtahy v řízení způsobené odročováním soudního jednání v důsledku nepřítomnosti účastníka řízení, tlumočníka, svědka či znalce, mohou po novele o. s. ř. v určité míře odpadnout. Podle § 102a odst. 1 o. s. ř. na návrh účastníka, nebo je-li to účelné, může soud provést úkon s využitím videokonferenčního zařízení, zejména zprostředkovat přítomnost účastníka nebo tlumočníka na jednání nebo provést výslech svědka, znalce či samotného účastníka řízení.

Je jasné, že novela o. s. ř. nevyřešila problém „zdržovačů řízení“ zcela, nicméně ve velkém ubrala prostor pro zneužívání soudního řízení a nesmyslného zatěžování nejvyšší soudní instance, a vymahatelnost práva se tak v českém prostředí zase o kus posunula pozitivním směrem.

 

 

Autor článku
Člen Nominační rady
Veronika Ježková Ředitelka, Pro bono aliance V roce 2000 absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Od tohoto roku aktivně působila v oblasti advokacie, nejprve jako advokátní koncipient a od roku 2007 jako samostatný advokát. Od července 2015 spolupracuje s proFem, o.p.s., kde vede právního tým AdvoCats for Women pomáhající obětem sexuálního a domácího násilí. Od srpna 2016 je též ředitelkou organizace Pro bono aliance zasazující se o společensky odpovědný výkon právních profesí. Další články autora: • Malý velký kodex správního trestání
Organizátor Pod záštitou
Partneři Hlavní mediální partner