4. května 2017

Malý velký kodex správního trestání

Rok 2016 s sebou co do kvalitních norem nepřinesl zrovna příliš významného. Mezi všemi těmi politicky a populisticky zneužívanými zákony se však objevil jeden velký legislativní počin, který je svým obsahem rozhodně normou s ambicí nastavit novou moderní koncepci správního trestání, a stát se právním základem pro tuto v minulosti velmi opomíjenou oblast.
sdilejte článek

Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“) je konečně tím, čím má být, tedy komplexním procesním kodexem správního práva trestního, tedy jakýmsi „malým trestním řádem“. Do této míry svůj účel sleduje a naplňuje, když kopíruje mnohé současné instituty trestního práva, ovšem v prostředí správního trestání, a vůbec celkově se snaží o návaznost obou systémů.

Samozřejmě, že stěžejní novinkou je správněprávní odpovědnost právnických osob a podnikajících fyzických osob za přestupky. Kodex však obsahuje mnohé další a pro praxi neméně zásadní instituty jako jsou institut nepřímého pachatele, trestnost účastenství, úprava skutkových a právních omylů, rozšíření skupiny okolností vylučujících protiprávnost, změny délky a běhu promlčecí doby, novinky v systému a druzích ukládaných trestů, atd.

Významné posílení poškozených osob

Každý odborník si v kodexu rozhodně najde svého favorita, který bude mít pro praxi nejvýznamnější dopad. Ačkoli se tak nemusí zdát na první pohled a vůbec může být dané opomíjeno, resp. spíš podceňováno, došlo novým správním kodexem k významnému posílení práv osob poškozených spáchanými přestupky. Ať již se jedná vůbec o vymezení postavení poškozeného v přestupkovém řízení (práva a povinnosti) nebo možnost participovat na dohodě o narovnání v rámci odklonu od přestupkového řízení, explicitně upravená možnost poškozeného uplatnit již v tomto řízení svůj nárok na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení, je jasným vzkazem, že tato norma má sloužit nejen jako návod jak správně „správně trestat“, ale že stojí na stejných základech jako velké trestní normy a své místo zde má i ochrana oběti přestupku.

Budou  na to vhodní lidé?

Nejen s ohledem na výše uvedené nemusíme o kvalitě přestupkového zákona tedy příliš diskutovat, je však otázkou, zda tato norma nebude v budoucnu čelit pro naše prostředí tolik typickému problému, a to, že ji osoby s ní pracující (zejména zástupci veřejné správy), nebudou schopni uvést v reálné praxi „v život“, využít veškeré kvalitní instituty v ní obsažené, neporozumí jí a aktivně nevyužijí v celém jejím hodnotném obsahu. Pokud v oblasti správního trestání chybí odpovídající personální základ, resp. jednotlivé odpovědné profese, nemají kvalitní právní znalosti a aktivní přístup k řešení problémů, přičemž obojí na tyto zaměstnance nový kodex klade, nemůže systém správního trestání efektivně a úspěšně pracovat a plnit svůj účel. Jakkoli přestupkový zákon klade na tyto profese určité vzdělanostní nároky a kvalifikační předpoklady (právní vzdělání), nejsem si jista, jak se s těmito nároky personální praxe veřejné správy vyrovná a zda bude disponovat dostatečným počtem kvalitních pracovníků a nedočkáme se opět éry „přeučených ruštinářek“...

Autor článku
Člen Nominační rady
Veronika Ježková Ředitelka, Pro bono aliance V roce 2000 absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Od tohoto roku aktivně působila v oblasti advokacie, nejprve jako advokátní koncipient a od roku 2007 jako samostatný advokát. Od července 2015 spolupracuje s proFem, o.p.s., kde vede právního tým AdvoCats for Women pomáhající obětem sexuálního a domácího násilí. Od srpna 2016 je též ředitelkou organizace Pro bono aliance zasazující se o společensky odpovědný výkon právních profesí.
Organizátor Partneři Mediální partneři