6. března 2018

Naděje v novele stavebního zákona

K prvnímu dni roku 2018 nabyla účinnosti významná novela zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon), do níž vkládali při její tvorbě předkladatelé, ale také investoři, velké naděje. Ač se řadu cílů nepodařilo naplnit bezezbytku a v mnoha ohledech mohl být zásah do stávající úpravy dle mého názoru mnohem ambicióznější, nelze přehlédnout významný pozitivní dopad na podnikatelské prostředí i běžné stavebníky.
sdilejte článek

Hlavním cílem novely stavebního zákona bylo významné zjednodušení a ulehčení povolování staveb i procesu jejich vlastní realizace, neboť dosavadní právní úprava představovala v praxi úmorné a zdlouhavé vyřizování žádostí, povolení a ohlášení, s níž bylo spojeno jednak přetěžování stavebních úřadů, stejně i zvýšená administrativní a finanční zátěž jednotlivých investorů.

Jednotlivé oblasti, které byly zmíněnou novelou zasaženy, lze rozdělit do těchto hlavních kategorií:

  • územně plánovací dokumentace;
  • územní a stavební řízení;
  • speciální stavební úřady;
  • užívání staveb.

V oblasti územně plánovací dokumentace se změna zákona promítne do těch případů, kdy pořizovaná změna územně plánovací dokumentace neobsahuje varianty řešení. Zákon v takové situaci netrvá na projednání návrhu změny s dotčenými orgány, respektive v případě územního plánu projednání zadání. Stavební zákon totiž zavádí zjednodušený postup, zahrnující rozhodnutí zastupitelstva obce nebo kraje o pořízení územně plánovací dokumentace, zpracování návrhu pro veřejné projednání jak s dotčenými orgány, tak i s veřejností, která může uplatňovat připomínky či námitky (v závislosti na svém postavení). Poté dojde ke schválení změny. Celý proces by tak měl být výrazně kratší. Teprve na základě praxe v budoucích měsících bude možné posoudit, zda lze uvedenou změnu hodnotit pozitivně.

Co se týče územního a stavebního řízení, zde byly zásahy zákonodárce markantnější a vycházely z již výše nastíněné potřeby urychlení a zjednodušení povolování a umisťování staveb. Novela se pokusila naplnit uvedený cíl dvěma způsoby – jednak přikročila k rozšíření okruhu záměrů, u nichž připouští využití územního souhlasu a ohlášení, jednak slučuje jednotlivé povolovací procesy do jednoho řízení. Nově tak stavební zákon přináší tři další typy postupů, a sice tzv. územní řízení spojené s posuzováním vlivů na životní prostředí, společné územní a stavební řízení, společné územní a stavební řízení spojené s EIA. Nakolik budou tato řízení v praxi využívána, nelze dopředu odhadnout.

V návaznosti na zmíněné typy společných řízení stavební zákon nutně zasáhl i do oblasti kompetencí obecných stavebních úřadů a speciálních stavebních úřadů. Podle stávající právní úpravy byl ve stavebním řízení příslušný obecný stavební úřad. Pravomoc a příslušnost speciálního úřadu byla dána pouze u specifického okruhu staveb (například silniční správní úřady v případě pozemních komunikací). Nově však může být založena příslušnost speciálních úřadů právě v případech společného řízení. Rovněž tuto změnu hodnotíme veskrze pozitivně, ač jsme si vědomi toho, že zpočátku může být provázena komplikacemi, způsobenými nezkušeností speciálních úřadů s některými otázkami územního řízení.

Pro běžného stavebníka (tj. běžného občana) je však zajímavá rovněž čtvrtá oblast, jíž se novela týká. Nově odpadá povinnost oznamovat stavebnímu úřadu dokončení stavby, které lze užívat bez další administrativy.

Hospodářská komora České republiky již v připomínkovém řízení vznesla zásadní požadavek na zkrácení řízení a snížení administrativní zátěže. S ohledem na výše uvedené pozitivní změny, lze dle mého názoru shrnout, že tento cíl byl novelou stavebního zákona do určité míry naplněn. Očekáváme, že novela pomůže výraznějšímu oživení stavebnictví, které pozitivně přispěje k ekonomickému růstu. V letošním roce budou patrné spíše expektační psychologické efekty novely, které povedou i k urychlení procesů u starších projektů. V příštím roce dle prognózy vypracované Hospodářskou komorou ČR budou patrné i konkrétní aplikační účinky novely, což bude mít další dodatečný pozitivní dopad i na vývoj HDP v roce 2019.

Je třeba zdůrazňovat, že touto novelou práce na celkové rekodifikaci stavebního práva nesmí skončit. Stavební právo musí být ještě jednodušší a přehlednější. Domnívám se, že by se tohoto požadavku mohlo docílit zásadní reorganizací státní správy a odstraněním resortismu, protože roztříštěnost stavebního práva mezi ministerstvy má nezanedbatelný vliv na legislativu a stavebnictví samotné.

 

Autor článku
Člen Nominační rady
Jan Mandík Vedoucí oddělení legislativy, informací a poradenství, Hospodářská komora ČR Jan Mandík je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy a pracuje na pozici vedoucího oddělení legislativy, práva a informací na Hospodářské komoře České republiky, kde se zaměřuje zejména na problematiku zadávání veřejných zakázek a cizinecké právo. Jan rovněž působí jako doktorand na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické a je členem Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců na Ministerstvu vnitra.
Organizátor Pod záštitou
Partneři Hlavní mediální partner