9. května 2017

Novela občanského zákoníku: malá, ale dobrá

Na zákon roku 2016 byla kromě jiných legislativních počinů nominována i novela občanského zákoníku, provedená zákonem č. 460/2016 Sb. Vzhledem k tomu, že šlo o první novelizaci rozsáhlého kodexu, jistě si zaslouží bližší pozornost. Z hlediska podnikatelského prostředí totiž přinesla novela několik vítaných změn, resp. spíše „oprav“ toho, co přinášelo aplikační potíže.
sdilejte článek

Praxe velmi přivítala úpravu ustanovení o formě plné moci pro právní jednání, které vyžaduje sepis veřejné listiny. Původní dikce, která předepisovala pro plnou moc stejnou formu jako pro právní jednání, k němuž je plná moc udělena, přinášela při řešení zejména korporátních záležitostí nemalé množství problémů. Tyto problémy se praxe snažila překlenout výkladem, jenž byl – přiznejme si – minimálně na hraně zákona. Pochybnostem je nyní konec, nově postačí pro právní jednání, které vyžaduje formu veřejné listiny, písemná plná moc s úředně ověřeným podpisem. Další vítanou změnou je zrušení neústrojného ustanovení, které nutilo právnické osoby s kolektivním statutárním orgánem výslovně pověřit jednoho z členů tohoto statutárního orgánu právním jednáním vůči zaměstnancům. Novela také odstraňuje výkladové nejasnosti ohledně účasti druhého z manželů na společnosti nebo družstvu; nově je zakotveno, že nabytí podílu jedním z manželů účast druhého manžela na společnosti či družstvu nezakládá, s výjimkou družstev bytových.

Podnikatelé byli vyslyšeni

Novela přináší i drobná vylepšení, která sice nemají přímý vliv na podnikatelské prostředí, ale v širším smyslu můžeme jejich příznivý dopad očekávat. Příkladem takového ustanovení je možnost stanovit při povinném přezkumu omezení svéprávnosti osob duševně nemocných namísto lhůty tříleté lhůtu pětiletou, je-li zjevné, že zdravotní stav člověka, jehož svéprávnost je omezena, se nezlepší. Každý, kdo se této agendě věnuje, se jistě setkal s případy, kdy se další přezkum zdravotního stavu v tříleté lhůtě jeví nadbytečným. Přezkum omezení svéprávnosti je užitečným a nezbytným nástrojem ochrany našich nemocných spoluobčanů, nicméně je-li realizován neúčelně, zatěžuje soudy, soudní znalce a v konečném důsledku i samotné účastníky řízení. Určitá úleva, kterou novela soudům přinese, může být jistě vnímána pozitivně, zejména s přihlédnutím k tomu, že zákon obsahuje dostatečné pojistky, aby nedošlo ke zneužití institutu omezení svéprávnosti.

Užitečná je střídmost

Velké pozitivum novely občanského zákoníku však tkví v něčem jiném, a to paradoxně v její střídmosti. Zřejmě bylo alespoň v tomto případě vyslyšeno stálé volání podnikatelské a odborné veřejnosti po stabilitě právního prostředí, které nabývalo v průběhu času ve vztahu k rekodifikaci zajímavých forem: předtím, než rekodifikace občanského práva nabyla na začátku roku 2014 účinnosti, ozývaly se mnohé hlasy, které ji zpochybňovaly. Odborníci poukazovali na rozličné nedostatky nové právní úpravy, na výkladové problémy, které přinese, na dlouhé roky, po které nebude k dispozici ustálená judikatura. Padaly seriózní návrhy na odložení účinnosti celé rekodifikace, nebo dokonce její úplné, koncepční přepracování. Ihned poté, co nový občanský zákoník a další předpisy, které jej doprovázely, zejména zákon o obchodních korporacích, nabyly účinnosti, přetavil se zájem na stabilitě právního prostředí v pravý opak, v obranu nového zákoníku. To se projevilo zejména po nástupu ministra spravedlnosti Roberta Pelikána; počátek jeho působení ve funkci byl provázen poměrně divokými úvahami o rozsáhlé „rekodifikaci rekodifikace“, při níž by bylo do nové právní úpravy zasaženo mnoha koncepčními změnami. Proti tomu se odborná veřejnost razantně postavila.

Výsledkem této diskuse je pak malá, ale užitečná a praktická novela, která napravuje spíše ustanovení, jejichž aplikace se ukázala příliš těžkopádnou a obtížně realizovatelnou; na koncepční změny tato novela – ku prospěchu věci – spíše rezignuje, ovšem s několika výjimkami. Z nich nejvýznamnější je návrat zákonného předkupního práva spoluvlastníků nemovité věci, které bude v občanském zákoníku opětovně zakotveno od 1.1.2018. Jakkoli je předkupní právo spoluvlastníků nemovitosti tradičním institutem a jeho zrušení provázely rozpaky, nelze odhlédnout od toho, že jeho neexistence mnohé transakce značně usnadňuje. Pokud jde o vhodnost znovuobnoveného institutu předkupního práva, názory se jistě budou různit. Dopady této změny do praxe a vyhodnocení čtyřletého období, kdy právní úprava zákonné předkupní právo spoluvlastníků nemovité věci neobsahovala, si zcela určitě zaslouží hlubší zhodnocení.

Celkově lze uzavřít, že autoři novely občanského zákoníku, a to na všech úrovních legislativního procesu, dokázali zkrotit počáteční přílišné tvůrčí ambice, udrželi novelizaci v kompaktní a užitečné podobě, a dali tím novému občanskému zákoníku čas, aby v praxi plně prokázal své přednosti.

Autor článku
Člen Nominační rady
Monika Čírtková Advokátka, vlastní praxe Advokátka zapsaná v seznamu advokátů České advokátní komory od r. 2005. Působí v Kolíně, ve své praxi se zaměřuje na právo občanské, obchodní, daňové a rovněž na obhajoby v trestních věcech.
Organizátor Partneři Mediální partneři