21. března 2017

Regulace bude víc. A podnikatelé můžou zásadně ovlivnit, jaká bude

Čeští podnikatelé už zažili několik legislativních smrští – po revoluci, pak při vstupu do EU. Aktuálně zažívají další, hlavně v oblasti daňové (kontrolní hlášení, EET a BEPS), boje proti organizovanému zločinu (sběr a výměna citlivých informací mezi orgány), digitální (osobní údaje, copyright) nebo životního prostředí (obnovitelné zdroje a oběhové hospodářství). V aktuální vlně nových předpisů tak už Češi do velké míry kopírují trendy ostatních vyspělých zemí. I v nich je regulace pro podnikatele obecný problém, který jednoznačně nezmizí.
sdilejte článek

Není důvod očekávat, že se podnikatelé ještě někdy budou pohybovat ve volnějším, méně regulovaném prostoru – asi oprávněně většina firem očekává další navyšování už tak vysokých nákladů na regulatorní compliance (viz třeba tento průzkum Deloitte Legal).

V posledním desetiletí proto razantně přibývá nejrůznějších iniciativ cílících na zlepšení regulace podnikání (z českého prostředí zmiňme Zprávu MPO z roku 2016 nebo inspirativní popis projektu Vyšší kvalita a dostupnost regulace – byť harmonogram projektu jaksi není k nalezení; na úrovni EU program REFIT nebo systém veřejných konzultací nových předpisů). Tyto iniciativy většinou nejsou vedené resorty spravedlnosti, ale spíše průmyslu či financí – úroveň podnikatelské regulace přímo ovlivňuje prosperitu země a výběr daní. Nebývají to materiály moc čtivé a pod tíhou vlastních zkušeností se někdy člověk neubrání ušklíbnutí nad samochválou iniciátorů „kolik procent regulace už odstranili“. I tak ale Češi museli za poslední roky zaznamenat řadu pozitivních změn třeba na poli eGovernmentu (odstranění řady duplicitních dodávání dokumentů díky centrálním registrům, zavádění formulářových řízení, přímé vstupy notářů do obchodního rejstříku atd.) nebo díky přijetí nového soukromého práva. I přes svou pověstnou tendenci věci vidět černěji, než jsou (ale zároveň si nakonec nějak poradit), tak myslím čeští podnikatelé nemůžou žehrat na nějak mimořádně tragickou úroveň regulace podnikání. Z hlediska přijímání, míry uživatelské vstřícnosti i vynucování předpisů si prostě stojíme někde na pomezí východní a západní půlky té nejvyspělejší části světa.

Zároveň ale jednoznačně je co zlepšovat – a Češi by o to měli hodně usilovat. Neduhy legislativního procesu se se zvyšujícím počtem nových předpisů multiplikují. Nastavení dostatečně dlouhých a jednotných lhůt pro aplikaci nový předpisů, realistické hodnocení dopadů nové regulace či řádné vypořádávání legitimních podnětů dotčených subjektů u nás stále pokulhávají. Denně řeším příklady zjevných nespravedlností při vynucování veřejné regulace, přešlapů veřejné správy nebo vzájemně rozporných souběžných předpisů. Regulace má tendenci chovat se jako hydra – a čeští podnikatelé jsou určitě schopni udělat víc pro její udržení na uzdě.

Podnikatelé, přihlaste se o svá práva!

Ke kultivaci regulace podnikání i čtvrt století po revoluci přistupujeme myslím spíše vlažně, podobně jako obecně ke zlepšování fungování svého veřejného prostoru. Čeští podnikatelé se vyhýbají přihlásit se o svá práva, pokud je stát porušuje. Nedokážou se zmobilizovat kvůli věci, která se týká přístupu k regulaci obecně a ne jejich individuálního zájmu. V anketě, která minulý rok proběhla paralelně se Zákonem roku, se 86 % podnikatelů vyjádřilo, že je česká regulace byznysu nekoncepční a nahodilá a stejný počet podnikatelů si myslí, že se regulace mění zbytečně často, bez jakékoliv snahy zohledňovat podnikatelský provozní cyklus. Jen asi pětina podnikatelů si myslí, že podnikatelská regulace je u nás přijímána transparentně a že je řádně vysvětlována. Když se ale podnikatelů zeptáte, co s tím mohou dělat oni, většinou mlčí. Přišli s pár konstruktivními nápady (zavést platnost předpisů jen na jeden rok a prodloužit je jen pokud se osvědčí, regulovat lobbying, zrušit většinu dotací, které ze své podstaty podnikatelské prostředí pokřivují, podporovat protikorupční neziskovky…). Valná většina z nich ale odpověděla, že stav regulace je tristní, a s žádnými podněty, co s tím mohou dělat sami, nepřišli.

Nejsem tedy zastáncem zobecňujících negativních kritik a myslím, že se českému byznysu nedaří špatně. Myslím ale, že je stále v zajetí mindsetu, že je hříčkou v rukou regulátora. Takový přístup je myslím mylný a nebezpečný. Podobně jako se fungování státu může v čase zásadně obrátit k lepšímu ale i horšímu, i podnikatelé budou vždy muset strážit způsob své regulace ze strany státu. Nikdy nebudou hotovi a ani teď není rozhodně vhodná doba polevit. Zásadně mohou přispět k tomu, že některá regulace vůbec nevznikne, tím, že sami budou zodpovědní v řešení souvisejících problémům. A úroveň legislativních procesů, kterou si v daném časoprostoru vybojují, přímo ovlivní podobu legislativních smrští, které nově přijdou.

Zákonu roku přeju do nového ročníku inspirativní příklady dobré regulace byznysu – a zajímavé nápady, jak tyto příklady používat častěji.

PS: Obchodní rejstřík EU, který vyhrál v Zákonu roku 2012, se snad (konečně) stane realitou 8. června 2017.  Osud vítěze minulého ročníku, registru smluv, můžete sledovat v přímém přenosu.

 

Autor článku
Organizátor projektu
Tomáš Babáček Právník, Deloitte Legal Advokát a partner v Ambruz & Dark Deloitte Legal, vede skupinu Řešení regulovaných odvětví & daňových sporů. Radí v oblasti dodržování komplexních regulatorních požadavků na podnikání a s řešením dopadů podnikání na dotčené subjekty, zastupuje klienty v daňových řízeních. Zákon roku vede od jeho vzniku v roce 2009.
Organizátor Partneři Mediální partneři