31. října 2019

Víte, co je cirkulární ekonomika?

Cirkulární ekonomika je jedním z prioritních témat Evropské unie. Přináší příležitost materiálové soběstačnosti, vytváří nová pracovní místa a otevírá prostor pro investice do udržitelných inovací. Pro většinu českých firem se však stále jedná o nový pojem. Výzvou je tedy zejména fakt, že se na úroveň národních legislativ dostává v podobě legislativního balíčku, který bude třeba do dvou let – tedy do roku 2020 implementovat do souvisejících zákonů. Může se zdát o triviální úkol. Výzvou je však fakt, že s nástupem cirkulární ekonomiky se mění ekonomický model fungování dnešní společnosti od základu. A dopady legislativy se budou týkat všemi aktéry napříč celou společnosti. Není tedy na čase se dostatečně připravit?
sdilejte článek

Neomezený růst na planetě s omezenými zdroji

Naše společnost v současnosti poptává 1,5 násobku množství komodit, než které je naše planeta Země schopna zajistit a zároveň obnovit udržitelným tempem. Tento model spotřeby v kombinaci s předpokládaným růstem počtu obyvatel až na 10 miliard lidí do roku 2050 znamená, že naše celková globální poptávka dosáhne trojnásobku udržitelné produkce naší planety. Je tedy zřejmé, že čerpáme mnohem více zdrojů, než kolik bychom měli. V souvislosti s faktem, že jen Evropa vyprodukuje 2,5 miliardy tun odpadu ročně, z čehož zhruba 50 % skončí na skládkách nebo ve spalovnách, můžeme náš způsob hospodaření označit nejen za neobnovitelný, ale také za celkem nezodpovědný. Máme dostatečná data o tom, že bychom se měli chovat lépe a odpady využívat jako zdroje, ale stejně klademe největší důraz na to, jestli se nám udržitelnost vyplatí finančně. Tento systém je natolik lineární, že se dnes zpět do oběhu dostává, dle aktuální studie Circularity Gap, pouhých 9 % všech materiálů, které dnešní společnost spotřebovává (1).

Výsledkem takového chování je ale situace, že se každý den nenávratně připravujeme o vzácné materiály. Věděli jste, že například na některých skládkách je dnes větší koncentrace zlata než ve zlatých dolech? Je tedy dost pravděpodobné, že skládky se v budoucnu stanou zdrojem kritických materiálů, kterých nebude dostatek.

Dnešní systém spotřeby můžeme označit za lineární, fungující na principech „vytěžit – vyrobit – vyhodit“. Často také těžíme ze země materiály, které jsou neobnovitelné, a máme jich omezené množství, které se neustále snižuje. Situaci neprospívá ani to, že 95 % produktů končí v koši po 6 měsících od jejich zakoupení. Stala se z nás společnost založená na konzumaci a tempo naší spotřeby se neustále zvyšuje stejně tak, jako se zvyšují negativní dopady našeho chování na životní prostředí. Jak bychom tyto dopady mohly snížit, k přírodě se chovat šetrněji a zároveň si uchovat životní standard a navíc zajistit zdroje i těm, kteří již dnes pociťují nedostatek? Odpovědí může být cirkulární ekonomika.

 

Mezi základní principy, které tento koncept definují, patří:

1) Uzavírání toků materiálů ve funkčních a nekončících cyklech, kde neztrácejí hodnotu.

2) Čerpání energie z obnovitelných a udržitelných zdrojů.

3) Navrhování takových produktů a služeb, které nemají negativní dopady na přírodní

     ekosystémy a lidské zdroje.

 

Může jít takový model ruku v ruce s ekonomickým růstem?

Příklady firem, které aplikují cirkulární principy ve svých procesech, ukázaly, že takové kroky mohou přinést i značné zisky. Například francouzskému výrobci automobilů Renault se podařilo snížit spotřebu energie a vody o 85 %, tím, že začal používat a opravovat staré automobilové díly namísto toho, aby vyráběl nové. V důsledku úspor materiálu a energie se společnosti Renault podařilo svým zákazníkům nabídnout o 30 – 50 % levnější produkt stejné kvality. Cirkulární ekonomika přináší slibné výsledky i na makroekonomické úrovni. Podle Evropské komise přechod od lineární k cirkulární ekonomice navíc znamená posílení konkurenceschopnosti Evropy, snížení závislosti na dovozu primárních surovin, vytvoření pracovních míst a díky těmto principům může ušetřit evropská ekonomika zhruba 600 milionů tun materiálů, které jsou v současnosti považovány za odpad.

 

Nejedná se jen o koncept pro velké firmy?

S každým nastupujícím trendem souvisejícím se změnou legislativního prostředí či nastavením nových pravidel se vždy otevírá otázka, zda se jedná jen o trend vhodný pro malá či velká města a firmy, nebo jde o prvky aplikovatelné plošně. Podobně je to s cirkulární ekonomikou. U té je však odpověď jasná a je třeba její význam důsledně vysvětlit: cirkulární ekonomika je pro všechny.

 

Je možné počítat s přínosem pro byznys?

Pro většinu firem je nejtěžší pochopit, že cirkulární ekonomika není změna o 360 stupňů, která nutně vyžaduje investice, ale jde o systémovou změnu myšlení, kdy se jen vracíme k selskému rozumu a odpovědnému nakládání se zdroji. Firmy často považují přechod na cirkulární ekonomiku pouze za změnu odpadového hospodářství. Přitom se jedná o komplexní pohled, který hledá příležitosti i v nových byznys modelech (kdy prodej nahrazuje pronájem) či nových cestách spolupráce, v nichž můžeme odpadní teplo, vodu či materiály vhodně napojit na jiné firmy, pro které se mohou stát zdrojem. Těmto principům se říká průmyslová symbióza.

 

Bohaté obce díky třídění?

Již dnes jsou české samosprávy zvyklé poctivě třídit odpady. Lépe řečeno většina z nich. Obce jsou dnes vlastníkem odpadu a rozhodují o tom, co se s ním bude dále dít a komu jej předají. Pokud tedy fungují ve zdravém konkurenčním prostředí, což není v České republice v tomto segmentu samozřejmostí. Zároveň není jedno, jaké firmě odpad předají, neboť je jejich povinností snaha o dodržení hierarchie nakládání s odpadem, na níž stojí plány odpadového hospodářství nejen ČR, ale i krajů Díky moderním systémům evidence a motivace navíc čím dál vyšší množství obcí odměňuje i ty, kteří třídí a produkují malé množství směsných odpadů. Málokterá obec si ale uvědomuje, že v budoucnu se jí může tato snaha ještě znásobit. Konec skládkování v cirkulární ekonomice totiž otevírá příležitosti, se kterými dnes nakládaly jen odpadové firmu – vytříděné suroviny prodávat. Nový pohled na odpady přinesl i do České republiky platformy, které umožňují obcím jednoduše svoje odpady zanést do systému, ve kterém se o něj mohou přihlásit přímo zpracovatelé. Mezi ně patří i start-up CYRKL.  Obec tak získá větší autonomii, ale zároveň si bude jistá, že jsou odpady skutečně předány k recyklaci. Oproti lamentováním nad zvyšujícími se poplatky a ukládání odpadů na skládky a dopadů do poplatků od obyvatel se tak mohou obce také aktivně postavit vyrovnáním ekonomické bilance, pokud s odpady nakládají odpovědně vlastním přičiněním. S ukončením skládkování se tak mění nejen v komunální, ale i v průmyslové sféře optika, kterou se na odpady díváme. Najdou-li aktivní a inovativní firmy využití pro recyklát a investoři se chopí příležitosti, tak se mnohé dnešní odpady začnou obchodovat.

 

Co to vlastně je ta… CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA?

Přestože není dána učebnicová definice, cirkulární ekonomika (dále jen CE) je často definována jako koncept, ve kterém neexistuje odpad. Nahrazuje tak systém dneška, který funguje na principu „VYTĚŽIT – VYROBIT – VYHODIT“. Na skládkách nebo ve spalovnách odpadu tak nenávratně přicházíme o cenné a vzácné materiály. Navíc enormně roste nejen počet obyvatel, ale i jejich spotřeba. A planetu Zemi i zdroje máme omezené.

Proč je důležité sledovat budoucnost regulace právě cirkulární ekonomiky?

Cirkulární ekonomika je celoevropský koncept, který je integrální součástí udržitelného rozvoje a znamená výraznou změnu fungování ekonomického modelu současnosti. Implementaci jejího EU legislativního balíčku do české legislativy si žádá intenzivní veřejnou diskuzi od témat zdrojů, ekodesignu, až po nakládání s odpadem. Zásadní je také kontrola tohoto procesu, aby původní záměr neztratil svou podstatu.

 

Komentář na závěr

Je možná škoda, že tento celoevropský ekonomický a zejména legislativní projekt nebyl v EU přijímán ve formě nařízení, ale „pouhou“ směrnicí. Což bohužel umožňuje jednotlivým státům určitou vlastní LIDOVOU tvořivost. Což dozajista povede k tomu, že kvalita a hlavně úroveň implementace této legislativy bude v každé zemi odlišná. A toto je zcela zásadním problémem, když pohyb odpadu, podobně jako u zboží, není v EU zásadně omezen. Odpad je totiž jak ekonomickou položkou, tak současně i surovinou. A právě suroviny jsou v některých případech materiálem s různou hodnotou, neboť ta bývá na úrovni jednotlivých států zkreslena různými dotačními programy.  

 

Věřme tedy tomu, že se v ČR podaří koncept cirkulární ekonomiky implementovat kvalitně, v co největším souladu s filozofií celého projektu a se silnou odolností proti obhajování nekalých cílů zájmových skupin. V minulosti jsme byli svědky, že při dobrých úvahách EU souvisejících s ekologií v oblasti energetiky či výrobě paliv, může český přístup zmařit mnohé plány a nasadit projektům deformovanou podobu, na niž doplácí nejen naše peněženka, ale i životní prostředí. V cirkulární ekonomice vše funguje jen ve chvíli, kdy je nastavena transparentnost, rovná spolupráce a je uzavřen celý cyklus, což je zábrana proti snahám vyvést z cyklu nejen materiály, ale i finance. I to může být fakt, který bude v závěru determinující pro ukončení snah individuálního prospěchářství, které je i dnes běžným jevem naší politické reprezentace.


Cirkulární ekonomika je však také systém, který funguje férově pro všechny strany jen ve chvíli, kdy je skutečně kruh uzavřen.

 

 

Více se dočtete na toto téma v článku Soni Jonášové zde.


Zdroje:

  1. https://www.circularity-gap.world/
Autor článku
Člen Nominační rady
Soňa Jonášová Zakladatelka a ředitelka, Institut cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová absolvovala zemědělské inženýrství na Mendelově univerzitě. Zajímá se o udržitelný rozvoj, produkci potravin, zemědělství, „cradle to cradle“ systémy, cirkulární ekonomiku a networking v podobě možnosti stáží pro studenty vysokých škol. V INCIEN je zodpovědná za rozvojové aktivity, PR, vzdělávací aktivity a spolupráci s klíčovými zainteresovanými stranami. Sama zastává heslo, že „sami musíme započít změnu, kterou chceme vidět kolem sebe“.
Organizátor Pod záštitou
Partneři