4. listopadu 2019

Zákon je zákon

Od roku 1995 prošlo Poslaneckou sněmovnou zhruba 2 200 zákonů. Nejvíce z nich (160) v roce 2004 za vlád Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse, a to i díky vstupu České republiky do EU. Naopak rok 2018 se co do počtu schválených zákonů pohybuje na opačné straně žebříčku. Poslanecká sněmovna jich schválila pouhých 48.
sdilejte článek

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schvaluje zákony od roku 1995. Předtím tuto funkci zastávala Česká národní rada (vzešlá z voleb v roce 1992), resp. Federální shromáždění. Od této doby až do 8. března 2019 (k tomuto datu jsou také platné veškeré údaje v tomto článku) schválili poslanci celkem 2 198 unikátních zákonů, tedy bez ohledu na to, kolik z nich se během schvalovacího procesu vrátilo zpět.

 

„Nejplodnějším“ obdobím co do počtu schválených zákonů byly měsíce před vstupem Česka do Evropské unie, kdy bylo v souvislosti s tímto krokem nutné upravit některé právní předpisy. V roce 2004 tak poslanci schválili celkem 160 zákonů předložených vládami Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse. Nadprůměrnými byly i roky 2002 a 2009 se 149 a 148 schválenými zákony. V loňském roce na druhou stranu schválila Poslanecká sněmovna pouhých 48 zákonů, nejméně od konce 90. let.

 

Pokud bychom brali v potaz všechny právní předpisy, tedy kromě zákonů i jejich novely a vyhlášky, dostali bychom se na nejvyšší číslo opět v roce 2004, kdy jich účinnosti nabylo přesně 700. V roce 2018 to pak bylo 336 právních předpisů, což je opět číslo srovnatelné s druhou polovinou 90. let.

Graf 1: Průměrný počet zákonů schválených za 1 den vlády

 

Nejvíce zákonů se schválilo za vlády ČSSD

Z pohledu jednotlivých vlád se nejvíce zákonů přes Poslaneckou sněmovnu (celkem 433) podařilo „protlačit“ mezi lety 1998 a 2002 jednobarevné vládě Miloše Zemana, která vládla na základě opoziční smlouvy s ODS. Druhou nejaktivnější vládou je v tomto ohledu kabinet Bohuslava Sobotky z let 2014 až 2017, během jehož funkčního období bylo schváleno 359 zákonů. Sobotkova vláda díky koalici ČSSD, ANO a KDU-ČSL disponovala většinou 111 poslanců.

 

Jak Zeman, tak Sobotka ale zároveň patří k nejdéle sloužícím premiérům u nás. Zemanova vláda fungovala celkem 1 460 dní, Sobotkova 1 428 dní. Kdybychom množství schválených zákonů přepočetli na dobu trvání vlády, stál by na čele žebříčku Jiří Paroubek, jehož kabinetu schválila Poslanecká sněmovna v průměru dva návrhy zákonů každých pět dní (Jiří Paroubek disponoval těsnou většinou 101 poslanců a jeho vláda vydržela jen necelých 16 měsíců). Na opačném konci – tedy s nejmenší frekvencí schvalovaných zákonů – jsou vlády Václava Klause (1992–1998)* a Andreje Babiše (od 2018). Absolutně nejvíce zákonů bylo tedy v ČR schváleno za vlád ČSSD, a to více než dvojnásobek oproti vládám ODS (doba trvání vlád ČSSD je přitom jen o 1,3 roku delší). Na třetím místě by se pak umístily vlády úřednické, které v historii České republiky nastoupily celkem třikrát.


* V archivu PSP Parlamentu ČR, ze kterého jsme vycházeli, jsou schvalované zákony evidovány až od roku 1996. To se promítá i do množství schválených zákonů během vlád Václava Klause.

 

Graf 2: Počet zákonů podle měsíce platnosti

 

„Po přepočtení na dobu trvání vlád jednotlivých stran vychází nejaktivněji stále vlády ČSSD, na druhém místě by se ale – možná trochu v neshodě s obecnou představou o jejich fungování – umístily vlády úřednické.“ - Zuzana Lhotáková, Marketing Manager SAS

 

Nové zákony jen dvakrát do roka. Ale platí to?

Z hlediska nabytí účinnosti zákonů je snahou vlád, aby se tak masivněji stávalo pouze dvakrát do roka. Tomu také – až na výjimky – odpovídá skutečný stav. Celá čtvrtina všech zákonů u nás nabyla účinnosti v lednu (cekem 570 z 2 198), téměř 14 % (304) pak v červenci, tedy od druhé poloviny roku. Zaběhnuté poměry naboural opět pouze rok 2004, kdy k datu vstupu ČR do EU vešlo v účinnost celkem 41 zákonů schválených před 1. květnem 2004.

 

„Osobně z tohoto stavu nejásám. Tři čtvrtiny zákonů tedy nabývají účinnost jindy v průběhu roku, často mimo jakoukoliv komunikační kampaň regulátora, jež by podnikatele připravila na nové povinnosti, a často s minimální lhůtou na přípravu,“ komentuje situaci Tomáš Babáček, partner Deloitte Legal.

Graf 3: Počet aktivních derogací podle měsíce platnosti

 

Dědečkové mezi českými zákony

Služebně nejstarším zákonem v archivu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, který je v účinnosti beze změn, je zákon č. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu České republiky. Ten byl schválen 21. února 1996, tedy před více než 23 lety, a stanovuje, že Parlament sídlí v hlavním městě ČR, a zároveň zřizuje Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu. Druhým nejdéle platným zákonem u nás je zákon č. 143/1996 Sb., tedy zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční. Ten byl schválen 30. května 1996.

 

Současná sněmovna zákony neruší. Rekordmanem v množství změn je zákon o správních poplatcích

V počtu zrušených zákonů „vede” vláda Bohuslava Sobotky, za které bylo zrušeno celkem 54 zákonů. Na druhém místě by se pak umístila vláda Petra Nečase se 41 zrušenými zákony. Za dobu dosavadního trvání obou vlád Andreje Babiše zatím naopak nebyl zrušen ani jediný zákon.

 

Co se týče počtu pozměňovacích návrhů, pak s náskokem vede zákon 634/2004 Sb. (zákon o správních poplatcích), u kterého byly změny navrženy celkem 238krát. Na druhém místě je pak zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Stejné pořadí je potom v žebříčku skutečně derogovaných (tedy novelizovaných) zákonů, kdy zákon o správních poplatcích byl novelizován 166krát a zákon o veřejném zdravotním pojištění celkem 83krát. Průměrný počet změn jednoho zákona je 8,6. Na druhou stranu, v našem právním řádu existuje celkem 505 zákonů (tedy zhruba jedna pětina celkového počtu zákonů, které nabyly účinnosti), které se od chvíle svého přijetí ani jednou nezměnily. Největší počet změn zatím zaznamenaly zákony schválené během funkčního období vlády Bohuslava Sobotky.

 

Graf 4: Počet aktivních derogací podle vlády

 

„Časté změny znění vybraných zákonů nemusí nutně znamenat to, že byly dané zákony připraveny špatně. Některé z nich jednoduše více podléhají zrychlujícímu se vývoji technologií. To je třeba případ zákonu o informačních systémech veřejné správy, jehož aktuální znění platí od července 2017. Během své existence od roku 2000 byl pozměněn více než desetkrát.“ - Miroslav Kvapil, generální ředitel Servodata a.s.

 

Nejvíce zákonů, kvůli kterým se musely měnit jiné předpisy, bylo schváleno v roce 2006. Následují roky 2009, 2011 a 2012. Jako nejvíce derogující zákon (tedy ten, který nejvíce zasáhl do jiných předpisů) figuruje zákon 183/2017 Sb. (zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích). Ten má celkem 252 částí, které pozměňují 251 jiných zákonů. Hojně skloňovaný občanský zákoník je na čtvrtém místě, když vyvolává změny celkem 183 jiných předpisů. Nelze to ale vnímat tak, že by vyšší počet předpisů, které jeden nový zákon mění, byl nutně negativním jevem. Právě zmiňovaný občanský zákoník může sloužit za příklad dobré praxe, kdy se změny do právního řádu systémově promítají jedním souvisejícím souborně novelizujícím zákonem.

 

Graf 5: Zákony s nejvyšším počtem pasivních derogací

 

 

Autor článku
--- Redakce, Zákon roku Organizátor Projektu Zákon roku Deloitte Legal nejen radí podnikatelům jak být v souladu s platným právním řádem, ale také jak inovovat a růst. Regulace významně ovlivňuje podmínky pro rozvoj podnikaní, a proto nepodceňujeme důležitost diskusí o kvalitě regulace, naopak se jimi inspirujeme a i díky Vám a Vašim názorům kultivujeme prostředí pro podnikání. Zákon roku funguje již desátým rokem právě na bázi debat a výměny názorů o vybraných tématech důležitých pro podnikání. Mimo jiné o zákonech přednášíme, píšeme publikace, tedy vysvětlujeme a upozorňujeme na konkrétní potřeby či vyzdvihujeme pozitivní příklady aktuální legislativy. Další články autora: • Rekapitulace nominačního klání • Přichází cirkulární revoluce • Může legislativa urychlit přípravu strategických staveb? • Deloitte Legal uspěl ve sporech o daňových odpočtech na výzkum a vývoj • Pád hranic na internetu - nařízení o geoblockingu brojí proti diskriminačnímu chování obchodníků • GDPR v praxi. Aneb téměř rok zkušeností napříč regionem
Organizátor Pod záštitou
Partneři