21. února 2019

Zákon roku 2018 mi chybí

V tomto ročníku soutěže Zákona roku jsem se již podruhé takříkajíc zdržel hlasování a pro žádnou z navrhovaných norem jsem nehlasoval. Sám jsem se upřímně snažil takový předpis najít, ale bohužel bezúspěšně. V obecné rovině nemám nic proti třem navrženým kandidátům, ale z mého pohledu nejde o takové případy, kdy bych za sebe mohl říct: „to je zákon roku“! Mimo to v případě evropského balíčku oběhového hospodářství jde o předpisy Evropské unie, a jak již je uvedeno i u nominace, bude velmi záležet na tom, jakým způsobem budou implementovány do českých právních předpisů. I ze svého oboru mám pak mnohé neblahé zkušenosti, kdy zapracování do českých právních norem vede spíše ke zrození „paskvilu roku“, v kategorii, která se již v této anketě nevyhlašuje.
sdilejte článek

V této souvislosti jsem za sebe přemýšlel také o tom, zda to vlastně není dobře, když nebylo přijato tolik právních předpisů a stát konečně nechává lidi žít a podnikatele podnikat. Zákonem roku by tak mohlo být to, že žádné předpisy přijaty nebyly. 

Bohužel, ani touto optikou, nelze zcela na minulý rok pohlížet. V oblasti daňové byl totiž minulý rok schválen například předpis, který může směle kandidovat na onen „paskvil roku“. Jde o novelu zákona o daních z příjmů, zákon č. 306/2018 Sb., schválený na sklonku minulého roku. Jedná se o poslanecký návrh poslance Foldyny, který by dle důvodové zprávy měl řešit tzv. daňový problém holandských lodníků. Jde o praktickou aplikaci v této věci částečně atypické smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Holandskem, na základě které měli čeští lodníci pracující na holandských lodích dosažené příjmy zdaňovat také v ČR, což dlouhou dobu nečinili. Pikantní na celé historii je, že schválená novela může mít různé přívlastky, ale deklarovaný problém rozhodně neřeší. Uvedenou novelou se zavádí nový speciální systém zdanění příjmů zaměstnanců, kteří jsou účastni pojistného systému v jiném členském státě EU či EHS, než je ČR, případně jsou účastni tohoto pojistného systému ve Švýcarsku. Je třeba zdůraznit, že může jít jak o české tak o zahraniční daňové rezidenty. Rozhodující je, kde jsou účastni na pojistném systému. V takovémto případě nebude pro účely zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti v ČR příjem navyšován jednoduchým způsobem o české pojistné (to je o 34 %), jak tomu bylo doposud, ale právě o toto zahraniční pojištění. To však přinese v praxi mnohé výkladové otázky a nejednoznačné situace. Nebude jasné, o jakou částku má být vlastně příjem navýšen (zahraniční pojistné systémy jsou různé a ne všechny položky odpovídají českému zákonnému pojistnému), jak je to se stropy pojištění, co když se tento zaměstnanec bude podléhat zahraničnímu pojistnému systému zpětně, ale mzdová účetní se dozví až ex post a mnohé další. Tento systém již jednou v zákoně o daních z příjmů byl, ale právě pro jeho složitost byl zrušen. Komora daňových poradců ČR na tento problém od počátku projednávání daného návrhu upozorňovala (https://www.kdpcr.cz/informace/aktuality/tiskove-zpravy/zakon-o-danich-z-prijmu-se-od-noveho-roku-opet-zkomplikoval-komora-na-to-reaguje). Můžeme kvitovat, že v této věci zafungovala ústavní role Senátu, který návrh zrušil a vrátil Poslanecké sněmovně. Bohužel tyto praktické, odborné, nikoliv politické výtky, nebyly ze strany Poslanecké sněmovny vyslyšeny a veto bylo přehlasováno po hříchu poslanci napříč politickým spektrem, tj. nejenom hlasy vládní koalice. Nejsem si zcela jist, zda poslanci věděli, co svým rozhodnutím v praxi způsobí. Možná by to chtělo malou brigádu ve mzdové účtárně, aby na vlastní kůži poznali, jaký problém v praxi jejich rozhodnutí mzdovým účetním přinese.

Bohužel tedy minulý rok neznamenal ani vítaný legislativní klid, bez negativních dopadů na podnikatele. V roce příštím by to tedy chtělo buďto skutečně alespoň nechat podnikatele na pokoji, nebo, ještě lépe, konečně přijmout právní normy, které podnikatelům uleví a usnadní jim podnikání. Příkladem může být zjednodušení v oblasti majetku v rámci současného zákona o daních z příjmů. Budu se opakovat (http://www.zakonroku.cz/clanky/detail/prisla-uz-pro-podnikatele-v-oblasti-danove-ona-dovolena-v-jugoslavii), ale zkrátka mi chybí ona pomyslná, pro podnikatele již skutečně nezbytná, „dovolená v Jugoslávii“.

Autor článku
Člen Nominační rady
Jiří Nesrovnal Vedoucí sekce DPPO, KDP ČR Působí ve společnosti N-Consult; člen Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy Ministerstva spravedlnosti (KANCL); vítězem soutěže Daňař roku 2010, 2011, 2013 a 2016; přednáší např. pro KA ČR, KDP ČR a Justiční akademii; spoluautor 10 publikací;člen redakční rady časopisu Daňový expert; specializuje se na DPPO a oblast daňové judikatury; člen Prezidia KDP ČR a vedoucí sekce DPPO u KDP ČR. Další články autora: • Jiří Nesrovnal: „EET, ne aneb Kdeže jen ty zákony roku jsou, kdeže mohou být?“ • Přišla už pro podnikatele v oblasti daňové ona „dovolená v Jugoslávii“?
Organizátor Pod záštitou
Partneři